hmi
Nahá paní šla o půlnoci hradem

F#
sama jen tak se sví

hmi
cí.

Na svém loži trápila se hladem,

F#
co je asi v ledni

hmi
ci.

emi
Možná tam kuchař zane

F#
chal

emi
kuře a nebo sa

F#
lám.

hmi
Nahá paní pleská chodidlami

F#
o dlažbu kame

hmi
nnou.

Refrén

Jenže 

D
chlapi v brnění, v brnění schovaní,

vědí, že královnu honí 

A7
mlsná. 

A když se láduje, ji pozoruje

celá armáda tuze 

D7
ráda.

Mezi

G
tím co nahá jí, oni se chechtají,

má pocit, že tu jsou vystave

A7
ní.

F#
 

Nahá paní běží zpátky hradem, za ní vlají špekáčky.

Jenže za hodinu už je zase zpátky, hledá v kuchyni oplatky.

Možná tu kuchař zanechal, safra, kam to sladký dal.

Nahá paní pleská chodidlami o dlažbu kamennou.

Nahá paní usíná ve své slasti, ustlala si na stole.

Mezi bůčky a paštikami, pod hlavou má kremrole. 

Ráno probere se snad, armáda tu bude celou noc stát. 

Ale za tu srandu jim to prostě stálo, hlavně aby na ni netáhlo.

Refrén

Poučení každému je zřejmé, po šesté už nežerte.